§ 5 zákona č. 75/1948 Zb.: Volební výbory.

K provedení voleb jsou povolány tyto volební výbory: obvodní (místní) volební výbory ( § 6 ), krajské volební výbory ( § 7 ) a ústřední volební výbor ( § 8 ).

Členem volebního výboru nebo jeho náhradníkem může býti jen státní občan Československé republiky, který má podmínky práva volebního a není z práva volebního vyloučen podle § 11, odst. 1 a 2 , byť i nemá bydliště v obci, v níž je zřízen volební výbor. Kandidáti nesmějí býti členy volebních výborů ani náhradníky, s výjimkou předsedy a místopředsedy ústředního volebního výboru. Týž občan může býti členem několika volebních výborů.

Každý občan je povinen přijmouti jmenování členem nebo náhradníkem člena volebního výboru, pokud splňuje předepsané podmínky (odstavec 2) a má bydliště v obci sídla volebního výboru. Členství (náhradnictví) ve volebním výboru je čestnou veřejnou funkcí. Je-li člen volebního výboru (náhradník) odkázán na svůj denní pracovní výdělek, v němž je mu výkonem této funkce v pracovní den podstatně bráněno, může žádati, aby mu byla přiznána ze státních prostředků přiměřená náhrada ztráty na pracovní odměně i náhrada skutečných výloh vzešlých mu výkonem funkce. O žádosti rozhodne s konečnou platností okresní národní výbor, v jehož obvodu je sídlo dotčeného volebního výboru ( § 46, odst. 7 ).

Členové volebního výboru a jejich náhradníci složí slib na svou čest a své svědomí, že budou svědomitě a nestranně konati povinnosti svého úřadu a že budou zachovávati zákony a jiné předpisy. Výhrady nebo dodatky ke slibu se považují za jeho odepření a za odmítnutí přijmouti jmenování.

Jestliže člen volebního výboru nebo náhradník z vážného důvodu odmítne přijmouti jmenování nebo se vzdá členství ve volebním výboru, nebo vzejde-li nebo dodatečně najevo vyjde okolnost, pro kterou by ani původně nemohl býti jmenován (odstavec 2), nebo nevykonává-li svůj úřad, provede se neprodleně dodatečné jmenování.

Obvodní (místní) volební výbor a krajský volební výbor se může platně usnášeti za přítomnosti více než poloviny všech členů nadpoloviční většinou přítomných k hlasování oprávněných. Předseda má právo hlasovací. Při rovnosti hlasů se pokládá návrh za zamítnutý. O podjatosti platí přiměřeně ustanovení o správním řízení platná pro národní výbory. Tyto zásady platí též pro usnášení ústředního volebního výboru, avšak s tou odchylkou, že je třeba přítomnosti aspoň tří pětin všech členů a že předsedající hlasuje toliko, je-li počet hlasů stejný; místopředseda hlasuje jen tehdy, když předsedá a počet hlasů je stejný.

Volební výbory rozhodují s konečnou platností. O jednání volebního výboru se sepíše zápis ve dvojím stejnopisu. Zápis podepíší všichni přítomní; pokud by nebyl podepsán přítomným členem (nebo jej zastupujícím náhradníkem), budiž to v zápisu vysvětleno. Zápis sepíše člen volebního výboru pověřený tímto úkolem podle tohoto zákona nebo podle opatření předsedy volebního výboru.